Přečtěte si, jak vám hudba může pomoci v práci. Zjistěte, co poslouchat, abyste podpořili své soustředění a pracovní produktivitu.
Potřebujete k práci naprosté ticho, nebo si pouštíte hudbu? A víte, co poslouchat, abyste podpořili své soustředění a pracovní produktivitu? V tomto článku se podíváme na názory odborníků. Přečtěte si, jak vám hudba může pomoci v práci.
Na téma hudby a soustředění na různé úkony bylo provedeno mnoho studií. Vzhledem k šíři tématu a různým způsobům, jak k němu přistupovat, nelze učinit mnoho jednoznačných závěrů. Dokonce se dá říct, že si různé studie vzájemně tak trochu protiřečí. Téměř všechny pak naznačují, že v otázce hudby při práci záleží na situaci, konkrétní osobě, typu práce a celé řadě dalších faktorů.
Záleží na typu hudby
Poslech hudby při práci může produktivitu zvyšovat – i snižovat. Instrumentální hudba se v tomto ohledu zdá být lepší než hudba s textem. Ten rozptyluje vaši pozornost, a tím snižuje produktivitu.
Obvykle se předpokládá, že hudba s nízkými a pravidelnými tóny, jako například ambientní hudba, klasická hudba nebo některé druhy downtempo elektronické hudby, mohou pomoci zlepšit soustředění a snížit rušení. Populární hudba naopak podle různých studií narušuje čtení s porozuměním a zpracování informací.
Některé výzkumy naznačují, že rozhodujícím faktorem je tempo hudby. Hudba s 50 až 80 beaty za minutu podle nich může podporovat kreativitu a procesy učení. Dostává vás totiž do tzv. stavu alfa, který vědci spojují s představivostí, pamětí a intuicí. V tomto tempu jsou například písně „Mirrors“ (Justin Timberlake), „The Lazy Song“ (Bruno Mars) nebo „Chasing Pavements“ (Adele). Další příklady takové hudby naleznete v playlistu na YouTube.
Velkou roli hrají vaše osobnost a návyky
Introverti častěji potřebují k práci ticho. Extroverti a lidé se sklony k multitaskingu dokáží benefitovat z kombinace hudby a práce nejefektivněji, zatímco úzkostlivější, neklidní lidé získají nejvíce prospěchu z poslechu uklidňující, relaxační hudby. Studie z 90. let ukázala, že extroverti, kteří poslouchali hudbu během paměťového testu, měli lepší krátkodobou i dlouhodobou paměť. Introverti naopak dopadli v testech paměti výrazně hůře, pokud během testů poslouchali hudbu, než kdyby je absolvovali v tichosti.
Velkou roli hraje váš osobní vkus. Co se vám líbí, co shledáváte rušivým, jak na vás konkrétní hudba subjektivně působí.
Pokud jste zvyklí pracovat při hudbě, převažují obvykle prospěšné faktory nad rušivostí. A naopak. Kdo je zvyklý mít při práci naprostý klid, bude ho hudba více rušit. Obzvláště to platí, pokud hudbu neposloucháte dobrovolně, z vlastního rozhodnutí. (Například si ji pouští kolega v práci.)
Záleží na situaci
Zatímco při rutinních a opakujících se úkolech obvykle hudba působí jako skvělá motivace, její poslech nikdy nemůže být zcela pasivní činností. I když zvolíte tu nejméně rušivou, váš mozek stále zpracovává zvukové signály. Většina studií se shoduje na tom, že náročné kognitivní úkony spojené s řešením problémům a prací s pamětí jsou u většiny lidí lépe vykonávány v tichu. Ovšem náhodné zvuky na pozadí jsou rušivější než hudba. Takže pokud pracujete v prostředí, kde jste vystaveni ruchu ulice, hlasitým hovorům či různému provoznímu hluku, je nevtíravá hudba maskující rušivý rámus prospěšná.
Nejhorší vliv na pracovní výkon má obtěžující hluk
Jaký vliv mají okolní zvuky na vaši produktivitu, do značné míry závisí na tom, jak je subjektivně hodnotíte. Jinými slovy – do jaké míry vás obtěžují. Experiment provedený na Univerzitě v Nebrasce ukázal, že čím více se cítíte obtěžováni zvuky z okolí, tím horších dosáhnete výsledků při plnění úkolů vyžadujících koncentraci. Jako nejvíce obtěžující byly účastníky experimentu uváděny zvuky charakterizované jako nízké hučení nebo naopak vysoké syčení. Logicky tedy hudba podle vašeho výběru (kterou máte rádi) bude v tomto smyslu na vás působit méně rušivě než například ruch z ulice nebo neutuchávající klábosení hovorných kolegů.
Ze závěrů různých studií a článků odborníků na témata jako vliv hudby na mozek, hudba při práci či hudba pro soustředění jsme sestavili několik konkrétních rad. Můžete se jimi inspirovat, pokud hledáte způsoby, jak se lépe soustředit pomocí hudebního doprovodu.
Volte instrumentální hudbu nebo hudbu v jazyce, kterému nerozumíte. Texty písní mohou příliš zaměstnávat vaši pozornost.
Pokud vás hudba při práci spíše ruší, oddejte se jejímu poslechu během pracovních přestávek. Hned několik studií prokázalo, že to zvyšuje pracovní produktivitu. Zejména díky zlepšení nálady, které podporuje kreativitu a tempo práce.
A to i pro různé typy činností. Studie Univerzity v Illinois poukázala na to, že velmi tiše přehrávaná hudba může pomoci při práci vyžadující velké soustředění, ale středně hlasitá hudba je zase lepší na podporu kreativity.
I v případě, že na vás hudba při práci působí spíše rušivě, zvažte následující skutečnost: Pokud pracujete v rušném prostředí, hudební podkres hrající právě tak nahlas, aby přehlušil hluk na pozadí (například hlučné kolegy), vás může ochránit před vlivy rušivějšími, než je hudba sama.
V případě, že hudbu nesnesete ani jako clonu proti hluku, ale jste vystaveni rušnému prostředí, můžete používat sluchátka, která ruší jakýkoli zvuk z vnější. Pokud váháte, zda taková sluchátka mohou fungovat i bez hudby, přečtěte si článek portálu HEADPHONESTY na toto téma. Ve stručnosti: Ano, sluchátka s potlačením hluku jsou skvělá na blokování hluku i bez hudby.
Vyzkoušet můžete také různá zařízení na ochranu sluchu od obyčejných špuntů do uší, přes klapky na uši, až po elektronická zařízení. Ta jsou ale určena spíše na ochranu před zvýšeným pracovním hlukem. Zatímco sluchátka s potlačením hluku jsou vyrobena tak, aby blokovala okolní ruch v běžných situacích.
Experimentujte a zjistěte, jak na vás různé typy hudby působí v odlišných situacích a rozpoložení. Když pak budete potřebovat například rychle pozvednout náladu nebo se lépe soustředit, můžete sáhnout po osvědčeném osobním work playlistu.
Playlisty pro různé pracovní situace a potřeby si můžete vyhledat třeba na Spotify. Najdete tam výběr inspirativní hudby, hudby, která uklidňuje a napomáhá soustředění, nebo třeba takovou muziku, která vás povzbudí k výkonu a dodá motivaci.
Vyzkoušet můžete také hudbu speciálně vytvořenou vědci právě pro účely podpory činnosti mozku. Například brain.fm nabízí speciální hudební podkresy vytvořené na základě vědeckých poznatků. Tato hudební společnost se pyšní hned několika patenty souvisejícími s tvorbou funkční hudby.
Ačkoli, jak jsme si v článku objasnili, je vhodná hudba k práci značně individuální a její poslech záleží na celé řadě faktorů, určité typy se obecně k pracovnímu nasazení hodí lépe (uvádíme typ hudby, účinek a příklad):
Klasická hudba: Klasická hudba podporuje mozkovou aktivitu a pomáhá k efektivnějšímu plnění úkolů. Zejména barokní hudba pak navíc zlepšuje náladu a podporuje koncentraci při práci.
Zvuky přírody: Vědci z Rensselaer Polytechnic Institute zjistili, že zvuky přírody zlepšují náladu a zvyšují soustředění. Kognitivní funkce podporují obzvláště uklidňující zvuky, jako je tekoucí potok, déšť nebo třeba šumění listů.
Epická hudba, filmová hudba: Poslech epické hudby dodává pocit významnosti práce, inspiruje vás, posiluje a pozvedá. Hodí se tedy například, když se cítíte unavení.
Hudba z videoher: Je navržená pro pozvednutí herního zážitku, a tak vám může pomoci dodat odhodlání k vyřešení úkolů.
Ambientní soundtracky: Ambientní hudba není rušivá a může pomoci při stresu.
Vaše oblíbená hudba: Výzkum na Universitě v Miami poukázal na význam osobního výběru. Poslech hudby, která se vám líbí, pomáhá podle tohoto výzkumu dokončit úkoly rychleji, s lepšími nápady i náladou. Výjimkou je pouze hudba, kterou vnímáte jako rušivou, například hudba příliš rychlá, hlasitá nebo s textem poutajícím pozornost.
