Jaké značky panelů montujete?
V nabídce máme solární panely od renomovaných značek AEG, Canadian Solar, Risen Energy, SUNPOWER, Energetica, EXE Solar, SoliTek, BAUER Solar a BISOL. Nejčastěji ale instalujeme panely značek AEG, Canadian Solar a Risen Energy, protože máme s těmito dodavateli nejlepší zkušenosti. Mají navíc obchodní zastoupení v EU nebo v ČR a tak je komunikace s nimi naprosto bez problému.
V případě, že se někdy vyskytl nějaký problém, tyto společnosti reagují vždy obratem a vždy ku prospěchu našeho zákazníka, což je pro nás naprosto zásadní. Protože jen spokojený zákazník doporučí naši firmu dále.
Kolik panelů budu potřebovat na svou střechu?
To je hodně individuální. Množství panelů lze určit až po zjištění dle sklonu a orientace střechy a také reálné spotřeby domu (a ideálně až po osobní obhlídce domu). Nedá se to tedy stanovit dopředu nebo říci nějaké přesné množství bez znalosti bližších detailů.
Kolik fotovoltaické panely váží? Unese je moje střecha?
Váha samotných panelů se liší dle vybrané značka a rozměrů panelů (čím větší panel, tím těžší je), zpravidla se ale váha panelu pohybuje zhruba kolem 20-28kg. Obecně platí, že při instalaci váha panelu díky konstrukci dokonale rozloží po ploše střechy.
U většiny šikmých střech s trámovým krovem panely platí, že panely střecha unese a není tedy zapotřebí pořizovat žádný statický posudek.
Rovné střechy jsou sice z našeho pohledu nejlepší pro instalaci panelů, protože nám plochá střecha umožní umístit solární panely v optimálním sklonu a orientaci tak, aby měla vaše elektrárna co nejvyšší výkon, ale právě rovné střechy mohou vyžadovat statický posudek.
Protože jestliže se nejedná o střechu, na kterou je možné ukotvit konstrukci skrze krytinu (například do dřevěných trámů či jiným způsobem), je nutné u dané instalace řešit montáž za pomocí takzvané samozátěžové konstrukce.
V takovém případě se podkonstrukce položí na střešní krytinu a poté se zatíží betonovými tvárnicemi. Hmotnost a rozmístění zátěže se pak odvíjí od sklonu panelů, větrné a sněhové mapy. Toto zatížení může dosahovat až 50 kg/m2. Proto zpravidla u takových instalací zákazníkům doporučujeme si nechat zpracovat statický posudek, který ověří nosnost střechy a možnost instalace FVE. Je také možné, že z posudky vyplyne, že je třeba před započetím instalace panelů nejdříve zesílit střešní konstrukci apod.
U šikmých střech se nejčastěji setkáváme s krytím z betonových nebo pálených tašek, s plechovými krytinami jako falcový a trapézový plech a plechová taška. Pokud je na střeše falcový plech, nosná konstrukce se nemusí kotvit skrz krytinu, ale speciálními úchyty přímo za falcy, aniž by došlo k zásahu do střechy. U betonových a pálených tašek se používají háky, které se na krovy nebo trámy připevní po vyndání jednotlivých tašek. Tašky se pak vrátí na místo a na háky se nasadí nosná konstrukce.
Plechové krytiny se provrtávají kombinovanými šrouby neboli kombivruty s gumovým těsněním, takže do střechy nezatéká i přes porušení její integrity. Na střechy s krytinami z eternitu a tašek bobrovek bohužel fotovoltaiky neumísťujeme. Všechny tyto faktory je třeba znát ještě předtím, než vám budeme moci vytvořit nabídku na míru, aby byla co nejpřesnější.
Jak velké jsou panely?
Velikost instalovaných panelů se odvíjí vždy také od dispozic domu, požadovaného výkonu i zvolených technologií/značky panelu. Ale jen pro vaši představu, panely BAUER SOLAR 540W (M10, 144 článků) mají rozměry 2256 x 1133 x 35mm.
Jak se však celý obor vyvíjí, využívají se stále nové a nové technologie při vývoji panelů, tak se i rozměry panelů postupně časem také stále mění. Obecně ale platí, že s narůstajícím výkonem dochází ke zvětšování panelů.
Proč používáte tak velké panely?
Velikost panelů je dána samotnými výrobci, kteří zvětšují velikost panelů dle toho, jak rostou požadavky na větší a větší výkon samotných elektráren.
Montujete pouze celočerné panely nebo máte i jiné barevné kombinace? Ovlivňuje barva panelu také jeho výkon?
V nabídce máme jak černočerné panely, tak i barevné kombinace černá-bílá (černá je vnější plocha panelu, bílá zadní strana), stříbrno-bílá nebo unikátní celooranžové panely (tento typ panelů je na objednání, nemáme jej normálně skladem).
Barvu monokrystalického fotovoltaického panelu určuje vždy barva rámu a barva EVA fólie, jelikož barva článku zůstává vždy pro tento panel černá.
Obecně platí, že:
- Panely se stříbrným rámem a s bílou EVA fólií – tyto panely jsou cenově nejpříznivější a také nejvíce efektivní (z pohledu účinnosti), tento panel se také nejméně zahřívá.
- Panely s černým rámem a s bílou EVA fólií – jedná se v podstatě o kompromis mezi první a poslední variantou.
- Panely s černým rámem a černou EVA fólií (= celočerné panely) – na pohled vypadají designově nejlépe, ale také se více zahřívají a mají tak – menší účinnost. Což ale v zimě může a je naopak výhodou – sníh z panelů dříve odtaje a vy tak vyrobíte více elektřiny.
Obecně doporučujeme zákazníkům celočerné panely, které i když mají o něco nižší účinnost (jedná se o v podstatě nepatrný rozdíl), tak právě až zkušenosti z praxe ukázaly, že díky vyšší teplotě panelů vám na nich nezůstává ležet sníh a dříve také odtaje. V zimě tak vyrobíte více elektřiny – rozdíl může dělat klidně i 20 % ve prospěch celočerných panelů oproti panelům se stříbrným rámem.
Používáte zastaralé panely s články M6 nebo nejnovější M10? A jaký je mezi nimi rozdíl?
Pro klienty instalujeme převážně již jen panely s M10, které již brzy formát M6 zcela nahradí. Jednotlivé označení souvisí se standardizací velikosti a způsobem výroby panelů, kdy se s postupem času jednotliví výrobci přeorientovávaly na stále větší a větší formáty panelů kvůli požadavkům na vyšší výkon. Jedná se tedy primárně o rozdíly ve velikosti samotných panelů, které ovlivňuje jejich výkon (čím větší panel je, tím více elektřiny vyrobí). Nicméně i M6 a M10 panely se mohou ještě lišit počtem článků na panelu dle značky/výrobce.
Jaký je rozdíl mezi monokrystalickými a polykrystalickými panely? Které jsou vhodnější?
V současné době už se obě technologie ve výkonu téměř neliší. Výrobci ale přecházejí výhradně na monokrystalické panely.
Jaký je výkon fotovoltaické elektrárny v zimních měsících?
V zimních měsících bývá výrazně méně slunečných dnů, a slunce je navíc nízko nad obzorem. Nicméně neznamená to, že by fotovoltaika vůbec nevyráběla, ale domácí fotovoltaická elektrárna v zimě nedosahuje tak vysokých výkonů jako v letním období. Během zimního období také zpravidla rovněž nedochází k přetokům do sítě, protože se elektrická energie spotřebovává na vytápění.
V praxi je ale toto období snížené činnosti panelů poměrně krátké – v podstatě jde o měsíce listopad, prosinec a leden. Ukázkový příklad, jak by mohla vypadat produkce množství solární energie dopadající na 1 m2 jižní střecha se sklonem 40 ° najdete níže.
Jak výkon můžete od FV panelů očekávat během roku?
Měsíc |
Energie[kWh] |
Leden |
42 |
Únor |
61 |
Březen |
98 |
Duben |
122 |
Květen |
148 |
Červen |
138 |
Červenec |
157 |
Srpen |
144 |
Září |
108 |
Říjen |
89 |
Listopad |
39 |
Prosinec |
31 |
Nicméně prosím berte v potaz, že se výkon fotovoltaiky odvíjí od řady faktorů (lokalita, sklon střechy, umístění panelů a orientace střechy, okolní zástavba, která může stínit, ). Rádi vám ale vypracujeme odhad, ve kterém graficky znázorníme předpokládaný výkon vaší fotovoltaické elektrárny v jednotlivých měsících v roce pro vaši nemovitost.
Jak se mám o panely starat v zimě, když nasněží?
Fotovoltaika je celoročně v podstatě bezúdržbová. Pokud panely zapadají sněhem nebo se na nich vytvoří námraza, díky tomu jsou panely umístěné často na střeše, kde na ně přes den svítí slunce a zahřívá je, sníh často sám odtaje na některém z článků panelu. Jakmile roztaje jeden článek, začne se zahřívat jeho blízké okolí a postupně odtaje panel celý. Není tedy třeba je ometat koštětem nebo jiným nástrojem.
Navíc ani toto zákazníků nedoporučujeme dělat, protože byste mohli například lopatou poškrábat povrch panelu a způsobit na něm mikroskopické škrábance, které by zbytečně snižovaly účinnost fotovoltaického panelu.
Proč panely vyrábějí tak málo, i když mi sněhem zapadá pouze část?
Fotovoltaické panely se zapojují sériově, tudíž zastínění nebo zapadání jen části panelů ovlivňuje celý řetězec.
Mohou se panely vznítit? A jak se hasí v případě požáru?
Šance, že fotovoltaika jen tak sama od sebe začne hořet, je minimální a nemusíte se tak ničeho bát. Šance, že vám samovolně začne hořet, je podobná jako v případě mobilního telefonu připojeného k nabíječce (je téměř nulová).
Obecně se často medializují ojedinělé případy, přitom fotovoltaických systémů jsou u nás nainstalovány desítky tisíc a fungují zcela bezchybně. Tak jako u nového jízdního kola se může výjimečně stát, že vám upadne pedál tak se u fotovoltaiky nebo baterie se může stát, že se objeví výrobní vada.
Tato případná rizika naprosto minimalizujeme důsledným dodržováním legislativy a také instalací bezpečnostních prvků a tím, že fotovoltaiku montuje jen námi proškolený personál, který na to má příslušná oprávnění a zkoušky. Zároveň je vždy celý solární systém zkontrolován naším zkušeným revizním technikem předtím, než je uveden do provozu.
Současné moderní FVE navíc disponují jisticími a ochrannými prvky, které v případě požáru automaticky zastaví výrobu a odpojí systém od elektrické sítě. Stejně tak i moderní baterie u FVE mají spousty ochranných prvků, aby nedošlo k požáru nebo k jejich vznícení.
Největší riziko samovolného vznícení je u střídače. Proto se nikdy neumísťuje na žádný hořlavý povrch. Na stěnu, na které je připevněn, se nejprve nainstaluje protipožární žáruvzdorná deska a až na ni se připevňuje následně střídač. Stejně tak i kabeláž musí být vedena jen po nehořlavé trase, na které není žádný hořlavý materiál.
Každá fotovoltaika musí umožňovat dnes distributorovi vzdálenou správu a v případě požáru ji tak lze vypnout na dálku. Pro tyto případy má každý distributor zřízenou krizovou linku, která musí fungovat nonstop.
Často se také setkáváme s mýte, že hasiči kvůli elektrickému napětí odmítají v případě požáru panely hasit nebo nechají objekt raději celý shořet. To samozřejmě není pravda.
Problematika hašení objektů s fotovoltaickými panely byla v minulosti mnoha médii zveličována a rozhodně není pravda, že by v takových případech měli hasiči přikázáno nezasahovat. Skutečnost je taková, že se objevily případy, kdy neodpojené panely zásah komplikovaly kvůli napětí ve vodičích. Proto je dobré vědět, jak fotovoltaickou elektrárnu bezpečně vypnout, ale abyste také znali schéma jejího zapojení. Zejména je třeba zajistit dostupný a hasičům známý způsob odpojení rozvodů elektrického proudu od solárních panelů v budově.
Požár solárních panelů a jejich hašení má svá specifika. Nelze je hasit vodou ani pěnou, protože obojí je vodivé. Hasiči proto nemohou střechu hasit standardním způsobem, protože jde o zařízení vyrábějící elektrický proud. K likvidaci požáru fotovoltaiky tak přistupují jako k hašení zařízení pod proudem/elektrozařízení. Ale hasiči jako proškolený personál a přesně vědí, jak hasit domy s fotovoltaickou elektrárnou – jen je třeba jim při případném požáru nahlásit, že máte fotovoltaiku.
Jak je to s likvidací panelů? Kolik se za ni platí?
Likvidací FV panelů se zabývají specializované firmy a jednotlivá sběrná místa. Likvidační poplatek je však již započítán v pořizovací ceně elektrárny.
To znamená, že jakmile vám panely po desítkách let doslouží, čeká vás pouze platba za odinstalování a jejich odvoz na sběrné místo.
Pro zajímavost: Dnešní solární panely vydrží fungovat minimálně 25 let a ani poté nepřestanou fungovat, pouze účinnost panelů klesne na 80 % původních hodnot.