Septuagintní verze knihy Izajáš představuje významné svědectví o způsobu interpretace židovské posvátné literatury v období helenismu i o kulturních dějinách židovského národa dané epochy. Hlubší porozumění tomuto textu a jeho vztahu k hebrejské předloze má také význam pro badatele a čtenáře Nového zákona a pro patrology, nakolik kniha Izaiáš patří k nejčastěji citovaným textům židovského Písma v novozákonních spisech a její septuagintní verze ovlivnila teologii nejstarších řecky píšících církevních Otců, prostřednictvím Vetus Latina pak i nejstarších latinských Otců. Publikace, která se čtenáři dostává do rukou, může provést textem, který znali a s nímž v prvních staletích křesťanství pracovali ti, kteří se snažili v posvátných spisech vyvoleného národa odhalit zaslíbení, díky němuž by mohli lépe pochopit a docenit význam Ježíše z Nazareta. O teologickém i obecně kulturním významu spisu, jehož český komentovaný překlad z pera Gabriely Ivany Vlkové a Jany Plátové se čtenáři dostává do rukou, tedy nemůže být nejmenších pochyb. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.