Pěstování rostlin doma i na zahradě

Co v článku najdete:

• Zahradní skleník a jak jej vybrat
• Pařeniště a fóliovníky a jejich výhody
• Pěstování rostlin v květináčích a truhlících 
• Vertikální zahrady nejen z palet

Zahradní skleník a jak jej vybrat

Jak vybrat zahradní skleník, který se stane chloubou vaší zahrady? Při výběru nejvhodnějšího skleníku je potřeba vzít v potaz několik faktorů a také si určit rozpočet a rozhodnout se, kolik peněz do něj budete chtít investovat. Pojďme se tedy podívat, na co se při výběru takového skleníku zaměřit. 

Materiál konstrukce

• Mezi nejoblíbenější materiály pro stavbu skleníkové konstrukce patří například hliník. Výhody spočívají v jeho lehkosti, tvárnosti a zároveň pevnosti. Na druhou stranu si za tento materiál připlatíte, obzvlášť pokud ho pořídíte i se speciální povrchovou úpravou. Hliník je tedy dobrým řešením, pokud chcete vybrat kvalitní skleník, ale rozhodně není tou nejlevnější volbou.
• Další možností je ocelová konstrukce, která vás vyjde sice levněji než hliník, ale je potřeba počítat s tím, že ocel mnohem rychleji podléhá korozi.
• Nejčastější volbou pro konstrukci bývá pozinkovaná ocel, která snese velké zatížení a je upravena tak, aby nepodléhala snadno korozi. Díky velké oblibě tohoto materiálu budete mít také při nákupu skutečně široký výběr.
• Ve výčtu všech možných materiálů nesmíme opomenout plast, jehož výhodou je nízká hmotnost a relativně velká odolnost například proti větru, ale bohužel u něj musíme počítat s podstatně kratší životností.
• Rozhodně nelze pro stavbu doporučit dřevo, které velice špatně snáší vlhkost ve skleníku a není tedy pro tento účel vhodné.

Materiál výplně 

Kromě materiálu konstrukce je samozřejmě ještě také nutné zvolit materiál výplně. Zde se nabízí zejména dvě možnosti: sklo a polykarbonát.

• Sklo je osvědčenou klasikou, mezi jeho výhodami musíme zmínit skvělou propustnost světla a snadnou údržbu. Dnes lze již na trhu sehnat i speciálně upravené zvrásněné sklo, což je povrchová úprava, která brání spálení rostlin tím, že rozptyluje světelné paprsky. Takto upravené sklo nahrazuje dříve oblíbené, ale nepříliš estetické natírání bílou barvou. Bohužel sklo je značně křehké a může častěji docházet k jeho prasknutí nebo rozbití. Navíc při výrazném rozdílu teplot se na skleněném povrchu sráží studená voda, která dopadá na rostliny a může způsobit i plíseň. Proto se v dnešní době stále více rozšiřují výplně z plastu, zejména z polykarbonátu.
• Při koupi je důležité pečlivě vybrat, jaký polykarbonát se ke stavbě skleníku použije. Nekvalitní a příliš levné polykarbonátové výplně nesplňují správně své funkce a mohou mít velmi malou životnost. Proto je potřeba se jim vyhýbat, jinak budete nuceni za jednu dvě sezóny opět investovat značné částky do kompletního nového zasklení. Kvalitní polykarbonát vydrží i teploty kolem 100 °C a nepoškodí ho ani krupobití, takže je prakticky nezničitelný. Materiál je navíc chráněn i ultrafialovou vrstvou a sluneční světlo propouští rovnoměrně, takže se vaše rostliny nespálí a oproti sklu má mnohem lepší izolační vlastnosti. V neposlední řadě je stavba a montáž polykarbonátového skleníku celkem snadná záležitost.

Jak postavit skleník

Při stavbě skleníku se vyplatí kromě výběru materiálů věnovat pozornost i dalším parametrům jako je tvar, velikost a jeho umístění. Nejobvyklejším tvarem je samozřejmě skleník s obdélníkovým půdorysem a svislými stěnami, kde lze velice dobře využít pro pěstování rostlin maximum prostoru. Existují ale i další zajímavé varianty, jako je takzvaný japan, tedy skleník se šikmými bočními stěnami. Ten propouští sluneční světlo ještě lépe. Skutečnou okrasou vaší zahrady se může stát třeba skleník na šestiúhelníkovém půdorysu se střechou ve tvaru jehlanu, který připomíná prosklený altán.

Ke stavbě skleníku povolení stavebního úřadu nepotřebujete. Při určování velikosti ale myslete na to, že pokud rozměry překročí 40 m2, výška 5 metrů a skleník stojí minimálně 2 metry od hranice pozemku, pak bude třeba územní souhlas. 

Kam umístit skleník?

Při rozhodování o umístění skleníků záleží na tom, na co jej budete především využívat. Pokud je pro vás důležitější pěstování rostlin přes léto, pak je ideální stavbu orientovat severojižním směrem. Jestli skleník využíváte spíše na přezimování rostlin, bude výhodnější orientace na východozápad. V každém případě je žádoucí, aby skleník stál na co nejsvětlejším místě, protože přemíra světla se dá vždy dá regulovat, ale jeho nedostatek napravíte těžko. Berte v potaz i proudění větru, a vyberte pokud možno spíše takové místo, kde příliš nefouká. Zajímavou možností může být umístění skleníku přímo u zdi domu, což se hodí v případě nedostatku prostoru. Navíc v létě zdi akumulují teplo, a tak v noci skleník částečně „vytápí“. Je ale potřeba dát si pozor na to, aby stěna domu nestínila.

Výroba a montáž skleníku

Výroba a montáž zahradního skleníku je s určitými zkušenostmi a základním nářadím zvládnutelná svépomocí, i když je možné i najmout si na stavební práce firmu. Stavba vlastníma rukama je vždy lepší cestou, jak postavit skleník levně. Návod na montáž bývá přiložen u všech typů skleníků.

Při samotné stavbě se pochopitelně začíná se základy pod skleník. Jaký je postup při stavbě betonových základů pod skleník? Nejprve si určete požadovanou šířku záhonů a uličky a zvolte pevnostně dostatečnou podezdívku, která ale nebude ubírat zbytečně mnoho prostoru. Pokud zvolíte vyšší podezdívku, můžete si pořídit zvýšené záhony, ke kterým se nebudete muset tolik ohýbat. Tím jsou základy na skleník hotové a stačí do nich usadit konstrukci natřenou patřičnou ochrannou vrstvou se skleněnou či polykarbonátovou výplní. A jak ukotvit výplně skleníku? Výrobci obvykle k ukotvení výplně do skleníku používají plastové lišty, nebo různé spony a příchytky, které dotěsní silikonovým tmelem.  Na závěr se vydláždí ulička a stavba je hotová.

Vybavení skleníku

V parném letním dni nemusí pouze větrání skleníku k jeho ochlazení stačit. V takovém případě dobře poslouží vnitřní nebo venkovní stínění skleníku. Jak lze skleník účinně zastínit? Na trhu jsou k zastínění skleníku dispozici různé druhy žaluzií, rolet a také různé druhy stínících sítí. Na druhou stranu se ale zmíněné větrání a jeho chladící efekt nesmí podceňovat. Mezi vybavení dnešních skleníků může patřit i automatický zvedák skleníkových oken, který vám otvírání a větrání skleníku usnadní.

Pro usnadnění péče o skleník si můžete pořídit i automatickou závlahu. Dále oceníte různé typy umělého osvětlení, zejména pokud chcete pěstovat rostliny i přes zimu. V takovém případě se ale neobejdete ani bez vytápění skleníku. Celoroční provoz skleníku je nákladný, a proto můžete využít topení třeba jen ke kratšímu prodloužení sezóny. Nabízí se hned několik možností, jak skleník vytápět. Můžete ho napojit na vytápění domu, využít solární energii nebo pořídit tepelné čerpadlo. Také existují jednodušší topidla na elektřinu či zemní plyn. Při vytápění nezapomínejte dbát na skutečně kvalitní izolaci, aby teplo zbytečně neunikalo.

Co se týče drobnějšího vybavení, každý pěstitel jistě ocení teploměr a vlhkoměr i různé police a stolky na zahrádkářské náčiní.

Pěstování ve skleníku

Jakmile máte skleník připravený, nabízí se otázka, co ve skleníku pěstovat. Každá rostlina má své specifické nároky, ale přesto lze v jednom skleníku jednoduše pěstovat více druhů rostlin najednou. Stačí si vše dobře naplánovat a záhony si rozdělit na několik částí. Pěstování zeleniny ve skleníku vám může přinést spoustu radosti i skvělé domácí, poctivě vypěstované plody.

Velmi oblíbené je ve skleníku pěstování okurek. Pro jejich správný růst je dobré předcházet vzniku plísně a zalévat je raději pouze u kořenů. Ze stejného důvodu se vyplatí nesázet okurky příliš nahusto a vyhradit jim větší prostor. Tato rostlina nepotřebuje příliš časté větrání, naopak jí prospěje větší vlhkost i vyšší teploty.

Stejně jako okurky mají teplo rády i papriky, kterým ale neublíží zálivka kropením a snesou i nižší vlhkost, a tedy více větrání. Pěstování paprik ve skleníku ale vyžaduje pravidelné zaštipování jejich listů.

Rajčata je zase vhodné vysadit v přednější části skleníku, jsou pro ně lepší o něco nižší teploty, než prospívají třeba okurkám. Při pěstování rajčat ve skleníku nad nimi můžete přistínit, protože nepotřebují tolik světla. Stejně jako okurky je nezalévejte na listy. Pokud budete správně a průběžně zaštipávat vedlejší výhony větviček, můžete pod rajčaty zasadit ještě i další plodiny.

Ve skleníku je možné i pěstování vinné révy, můžete koupit i speciální „skleníkové“ odrůdy. Nemusíte se vyhýbat ani mrkvi, salátu nebo ředkvičkám.

Příprava skleníku na další sezónu

Důležitou částí údržby je i důkladná příprava skleníku na další sezónu. Zejména příprava na zimu může být náročnější. Jak tedy správně zazimovat skleník? Po sklizení veškeré zeleniny je potřeba se zbavit všech zbylých částí rostlin i plevelu. Skleník pečlivě vymeťte a zbavte se v něm všech zbytečných věcí. Záhony ale není potřeba uhrabávat, pokud se zemina nechá nahrubo, tak lépe promrzne, a to zlepší její strukturu. Jakmile je prostor prázdný, pečlivě se očistí konstrukce i skla. Velké výhody má tlakové mytí, které vyčistí i všechny spáry. Skleník se také musí vydezinfikovat a můžete přistoupit i k případným opravám, které se přes léto odkládaly.

Příprava skleníku na jaro může začít prohnojením půdy, ale raději to s hnojivy nepřehánějte. Úplně bohatě stačí hnojiva zahrabat buď jen na podzim, nebo pouze na jaře. Pokud hnojiva využíváte rozumně a střídáte plodiny, pak se půda nemusí unavit ani po několika letech. Je lepší správnou péčí předcházet kompletní výměně zeminy, protože to je značně náročná činnost. Pokud se pro výměnu rozhodnete, při zpětném navážení půdy do ní nejlépe prosejte kompost. Novou sezónu můžete pozvolna začít zhruba v půlce března, kdy lze do připravené půdy vysázet například ředkvičky.

Mini pokojové skleníky

Mini skleníky do bytu mohou být praktickým řešením, ale i zajímavou ozdobou interiéru. Malé skleníčky z termoplastového materiálu jsou vhodné pro předpěstování rostlin. Zakrývají se zejména v noci, kdy může teplota v bytě poklesnout, naopak přes den je lepší skleník odkrýt a větráním tak předcházet plísním. Skutečnou perlou v interiéru může být bytový skleník osazený orchidejemi, tedy takzvané orchidárium. Na internetu můžete jako kuriozitu najít dokonce i návod, jak založit skleník ve starém nepoužívaném akváriu.

Pařeniště a fóliovníky a jejich výhody

Výroba fóliovníku je o něco jednodušší a levnější než u skleníku. Fóliovníky i pařeniště se dají sehnat v obchodech v různých velikostech a obzvlášť pokud vám stačí menší parametry, bude pro vás jednodušší si je koupit již hotové a jednoduše je pouze podle návodu složit.

Výroba fóliovníku

Stavba fóliovníku se dá zvládnout i svépomocí, na internetu se dá najít i velmi podrobný návod, jak fóliovník vyrobit. Před zahájením domácí výroby fóliovníku si je potřeba rozmyslet, zda jej chceme pouze na jednu sezónu, a pak jej na zimu uložíme dovnitř, nebo zda zvolíme kvalitnější a bytelnější fóliovník na několik let s pevnými základy. Když si rozmyslíte vaše požadavky, začněte plánovat krok za krokem, jak fóliovník postavit. Konstrukci fóliovníku je možné vyrobit z různých materiálů, může být dřevěná nebo hliníková, často se pro tyto účely volí pozinkované profily. Pokud chcete opravu ušetřit, můžete použít zkrátka nějaké starší tyčky, trubky nebo obruče. Způsob ukotvení fóliovníku se také může lišit, ale základy nikdy nemusejí být tak velké jako u skleníku. Postačí upevnit konstrukci v několika bodech buď zabetonováním, nebo například uchycením pomocí kolíků. U nejmenších foliovníků stačí zasypat okraje hlínou.

Na potažení konstrukce je možné použít nějakou obyčejnou igelitovou fólii, nebo sáhnout po pevnější fólii i s ochranou proti UV záření. Moderním řešením jsou dnes speciální kašírované fólie, které mají díky výstužné mřížce výrazně větší pevnost a odolnost vůči mechanickému poškození než běžné fólie. Nakonec do folie vyřízneme dveře a větrací okno a můžeme sázet rostliny.

Pěstování ve fóliovníku

Co ve fóliovníku pěstovat? Velice vhodná jsou tyčková rajčata, pro jejichž optimální růst jsou nejlepší teploty 20° - 25° C. Díky tomu, že ve fóliovníku se lépe reguluje vlhkost, se dokonce vyplatí rajčata sázet raději do fóliovníku než do skleníku. Více tak zabráníme výskytu plísně. Dále zde můžeme pěstovat saláty, různé bylinky jako jsou oregano, bazalka či meduňka nebo květák, brokolici, celer. Pro milovníky pálivých jídel můžete vypěstovat i pálivé papričky a feferonky.

Výroba pařeniště

A jak vyrobit na vaší zahradě pařeniště? Pro výrobu pařníku platí podobné rady jako pro fóliovník a skleník. Především si napřed promyslete, jak dlouho budete chtít pařeniště využívat, kam ho umístíte, jak bude velké a kolik do něj chcete investovat. Při výrobě pařeniště svépomocí začneme tím, že si podle vytyčeného místa nařezáme a připravíme materiál na konstrukci. Zvolíme buď trvanlivější beton nebo dřevo, které pro větší odolnost naimpregnujeme. Při stavbě pařeniště myslete na to, že má být přikloněno ke slunci, proto by měla být severní strana o něco vyšší než jižní. Také počítejte s tím, že budete konstrukci zakopávat do země, nejlépe asi 30 cm hluboko, aby se dovnitř nedostali slimáci. Po smontování a usazení konstrukce zvolte vhodné překrytí, například stará dřevěná okna, na které můžete ještě pro lepší zateplení použít pěnový polystyren. O výběru folie jsme se již zmínili, lepší než fólie z PVC (polyvinylchloridové) jsou fólie z PE (polyetylén). Zahradnické PE fólie totiž lépe chrání rostliny proti UV záření. Navíc mnoho PVC fólií se postupně zabarvuje, rychle se opotřebovávají a mohou se na nich usazovat látky, které jsou jedovaté. Nejvhodnější je tedy zmiňovaná venkovní fólie s mřížkou, která se speciálně používá na stavbu fóliovníků, pařenišť a skleníků. Po založení pařeniště můžete sázet plodiny. Nejlépe pařeniště využijete pro pěstování prvních zelenin – salátů, kedluben a ředkviček.

Pěstování rostlin v květináčích a truhlících

Ne každý má možnost vypěstovat si vlastní plodiny ve sklenících a fóliovnících. Vlastní zahrádku ale můžete mít klidně na balkoně v květináčích a truhlících. A pokud si netroufnete, pak vsaďte na dekorační truhlíky a květináče, které ozdobí jakýkoliv prostor.

Při výběru a zařizování truhlíku dejte pozor zejména na dvě věci. Za prvé je důležitý systém odvodnění, aby rostliny při silném dešti nestály ve vodě. Za druhé věnujte pozornost poměru mezi objemem vody a substrátem. Pokud je zeminy příliš málo, žádná balkónovka vám dobře neporoste. Jako optimální poměr se uvádí jedna třetina vody a dvě třetiny substrátu. Při usazování truhlíku je pak potřeba počítat s vyšší váhou než u běžného truhlíku, takže se vyplatí skutečně bezpečné zajištění.

Výběr materiálu

• Mezi nejčastěji používané materiály pro výrobu květináčů patří plast a pálená hlína. Obě varianty mají svá pro i proti. Rustikální květináč z pálené hlíny krásně vynikne ve vintage interiéru nebo v romantickém zákoutí vaší zahrady či terasy. Na více osluněná místa ale raději zvolte světlejší květináče, které tolik neakumulují teplo, a tak je menší riziko spálení rostlin. Poréznost tohoto materiálu má tu výhodu, že propouští k substrátu a kořenům vzduch a umožňuje pozvolné odpařování vody. Nevýhodou poréznosti je ale nízká mrazuodolnost, při teplotách pod nulou můžou tyto květináče praskat, také se na povrchu mohou tvořit nevzhledné skvrny z vysrážených minerálů – s tím si ale můžete snadno poradit. Existuje spousta osvědčených tipů na očištění květináče, pomůže například ponoření do vody se škrobem. Tento typ květináče se tedy hodí pro rostliny, kterým nevadí sušší substrát.
• Kompromis může představovat glazovaný keramický květináč. Právě glazura zabrání vzniku ošklivých map na povrchu květináče a také ochrání rostliny před chladem. Vnější glazura přitom částečně zachová poréznost materiálu, který tedy dále dodává hlíně vlhkost. 
• Naproti tomu je plastový květináč lehký a snadněji omyvatelný. Substrát vydrží déle vlhký, což oceníte při delší nepřítomnosti, ale zároveň hrozí přemokření substrátu, takže musíte být se zálivkou opatrnější.  Do plastového květináče se tak sází rostliny, které si libují v trvale vlhkém prostředí. Jednoduché plastové květináče se hodí do moderního interiéru. Jako způsob, jak ozdobit plastový květináč se nabízí pořídit designový květinový obal, do kterého plastový květináč vložíme.
• Samozřejmě můžete také objevovat i květináče a truhlíky z méně tradičních materiálů. Na výběr je třeba sklolaminát, nerez a zinek nebo závěsný proutěný květník. Zkrátka fantazii se meze nekladou.

Uchycení truhlíků

Po vybrání materiálu je potřeba také vyřešit uchycení truhlíků. Květináče stačí jen někam postavit, ale truhlíky si rádi vystavujeme na balkonech nebo v oknech, takže je potřeba je i pevně připevnit. Existují ale i způsoby, jak truhlík připevnit bez zbytečného vrtání. Stačí ho buď na parapetu zatížit něčím těžkým, třeba kameny, nebo je možné ho na parapet přilepit. Dále také můžeme truhlík přivázat vlascem.

Ještě lepším a bezpečnějším řešením pro zajištění jsou však držáky truhlíků, takzvané špalety, nebo upevnění do okapničky. První varianta znamená, že na fasádu po stranách uchytíte kroužky, mezi které pak dáte tyč, která vám vytvoří zábranu. V druhém případě okraje nedáte do fasády, ale do boků okapničky, mezi které umístíte takzvanou rozpěru. Zábrany nemusí být pouze z kovu, ale na parapet lze dát pro zajištění třeba i okrasnou dřevěnou zábranu. Tak budou vaše truhlíky skutečně před pádem v bezpečí. Pro zavěšení truhlíků na zábradlí se prodávají různé držáky a háky, na které je můžete jednoduše položit a zavěsit.

Samozavlažování: šikovný pomocník nebo zbytečnost?

Samozavlažovací truhlíky mohou pomoci k pěstování rostlin v optimálních podmínkách a také zvládnou zachránit rostliny při vaší delší nepřítomnosti. Musíte ovšem vybrat vhodný typ truhlíku, naučit se s ním správně zacházet a počítat s vyšší pořizovací cenou.

Jak funguje samozavlažovací truhlík? Na trhu jsou dostupné různé druhy s odlišnými systémy samozavlažování. Prodávají se například truhlíky s přepadem, přes který začne voda odtékat, pokud se jí nahromadí příliš mnoho, a tak jsou rostliny chráněné proti přelití. Další variantou jsou truhlíky se zavlažovací miskou, ze které voda k rostlinám vzlíná přes knoty. Nádoby se samozavlažovacím systémem se vyrábějí v různých barvách, provedeních a velikostech. Bohužel neexistuje jednotné pravidlo, jak často rostliny zalévat. Záleží na druhu rostliny, ale také na počasí nebo orientaci na světové strany. Zkrátka na ideální objem zálivky budete nejspíš muset přijít sami. Každopádně několik prvních týdnů po vysazení je potřeba květiny zalévat shora, teprve po zakořenění si dokážou rostliny vytáhnout vodu ze spodu.

Nemusíte zůstávat jen u květin

Když už si pořídíte kvalitní truhlíky a naučíte se s nimi správně zacházet, tak není důvod, abyste zůstávali pouze u pěstování balkonových květin. Pestré květiny můžou být sice krásnou ozdobou, ale není na škodu ani pěstovat užitečnější rostliny. Třeba pěstování bylinek v květináči má spoustu výhod, můžete je využít při vaření nebo po usušení k výrobě čajů. Zasadit si můžete třeba rozmarýn, mátu, meduňku, tymián nebo oregano. Máta a meduňka snesou více vody i těžší zeminu, většina ostatních bylinek ale bude lépe prospívat v lehčím substrátu a při ne tak častém zalévání.

Od bylinek už je jen krok k domácímu pěstování zeleniny. Pro pěstování rajčat v květináči je důležité zejména správné umístění, nejlépe na nějaké suché, teplé a závětrné místo. Počet odrůd, které se hodí k balkonovému pěstování je celkem velký, a při správném výběru truhlíku, zeminy a hnojiva se budete moct těšit ze šťavnatých domácích rajčátek.

Další možností je pěstování jahod v truhlíku. Existují i speciální truhlíky, určené přímo pro jahody, ale jejich pořízení není nutností. Stačí koupit dostatečně velký truhlík s otvory u dna. Jahody mají mělké kořeny, a tak nepotřebují příliš hluboké truhlíky, ale zato ocení více prostoru, protože z nich rostou šlahouny. Jahody dostatečně zalévejte a umístěte je na slunečné místo, aby dozrály až pěkně do červena. S trochou snahy vás bude na balkóně brzy těšit krásná malá zahrádka v květináči.

Domácí výroba květináčů

Zajímavou možností pro oživení interiéru jsou různé ručně vyrobené květináče. Pro vytvoření květináče se nabízí hned několik různých materiálů. Trendem posledních let je výroba nábytku a dekorací z dřevěných palet. Stačí paletu postavit na zahradu a do mezer umístit a upevnit truhlíky s květinami. Pro delší životnost se vyplatí paletu naimpregnovat nebo natřít barvou. Květináče z palet jde postavit tak, že se paleta rozebere a ze dřeva se pak sestaví třeba vysoký květináč na zahradu.  Tento způsob je tedy vhodný, pokud hledáte cestu, jak vyrobit dřevěný květináč. Opět se také bude hodit výrobek nakonec natřít.

Svou kreativitu také můžete rozvíjet při domácí výrobě betonových květináčů. Výhodou je nízká cena, budete potřebovat pouze pytel cementu, písek, vodu, kbelík a nějakou formu. Můžete použít třeba plastovou misku, nějakou vaničku, nebo formu na bábovku. Zajímavě vypadá také betonový květináč ze starého ručníku nebo květináč z betonu a hadru. A jak takový betonová květináč z ručníku vyrobit? Stačí ručník namočit do řidší směsi cementu, písku a vody a přehodit ho přes vyšší kbelík nebo soudek obrácený dnem vzhůru. Výroba betonového květináče tedy není vůbec komplikovaná. Květináče se ale dají vyrobit i ze starých pneumatik, které můžete vytvarovat odřezáním části gumy a poté nabarvit na veselé barvy a třeba různě navrstvit na sebe.

Sezónní výzdoba květináčů a truhlíků

Svoji hravost a touhu vyrábět nemusíte uplatňovat jen při výrobě, ale také při zdobení květináčů. Pro vánoční výzdobu truhlíků vkusně poslouží dekorace z přírodních materiálů, třeba šišky, nebo ozdobičky ze slámy.  Inspirace pro vánoční truhlíky může být i oblíbená vánoční hvězda, která se dá do truhlíku umístit a pěkně naaranžovat. Hezky budou vypadat třeba i led světýlka vpletená do rostlin v truhlíku.

Při velikonoční výzdobě truhlíků můžete skutečně popustit uzdu své fantazii, v tomto období skvěle vyniknou všechny výrazné a hravé barvy. Inspirací pro jarní truhlíky mohou být všechny ostatní velikonoční dekorace, klidně postavte do truhlíku velikonočního zajíčka, naaranžujte obarvená vajíčka nebo vpleťte barevné pentle z pomlázky.

Výzdobu pro letní truhlíky nemusíte příliš dlouho hledat, v létě zpravidla rostliny rozkvetou a další výzdoba květináčů je již skoro zbytečná. Stále však můžete ke květinám třeba přidat okrasná zapichovátka, kolem truhlíku omotat pěkný provázek, nebo obměnit nátěr.

Nápady pro podzimní truhlíky se také hledají snadno. Přímo se nabízí posadit do květináčů malé ozdobné dýně, nebo zapíchat pár větviček s červenými šípky. Způsobů, jak ozdobit květináč je nespočet a úpravy vždy přinesou do interiéru i na zahradu tu správnou sezónní atmosféru.

Chytré květináče

Máme tu i extra tip pro hračičky! Moderní elektronika pronikla o do domovů květin. Zapamatujte si pojem chytré květináče! O Co jde? Tyto typy květináčů umějí samy v předem učený čas svítit. Díky propojení s aplikacemi se umějí třeba připomenout s hnojením či závlahou. Na recenzi takového květináče od Xiaomi se můžete podívat zde.

Vertikální zahrady nejen z palet

Vertikální a kaskádové zahrady nebo živé stěny jsou zase skvělými možnostmi pro pěstování rostlin v případě, že nemáte dost prostoru na záhony na zemi. Pokud vás láká třeba květinová stěna na balkon, můžete si nechat od firmy vyrobit skutečně profesionálně postavenou konstrukci i s vegetačním panelem a zavlažovacím systémem. Živé květiny na venkovní zdi jsou totiž většinou alespoň částečně umístěny pod střechou, a tak se k nim hůře dostává přirozená vláha ze srážek, ocení proto zavedení samozavlažovacího systému.

Pokud ovšem chcete ušetřit, můžete si také sami vyrobit vertikální zahradu z palet. Zvládne ji každý nadšený zahradník, návod vertikální zahrady, tedy její stavby, je celkem jednoduchý. Postup je podobný jako při výrobě truhlíků z palet.  Rozdíl je jen v tom, že pokud chcete mít skutečné vertikální záhony z palet, musí se bezpečně upevnit na stěnu, kde budou viset a zdobit tak váš balkon nebo zahradní zeď. Před přivrtáním je ještě vhodné zadní stranu palety opatřit dvojitou vrstvou netkané textilie.  

Rostliny na stěnách jsou sice zajímavé na balkoně či zahradě, ale skutečně originálním doplňkem se můžou stát v interiéru. Nemusíte těmito živými zelenými dekoracemi pokrývat hned celou stěnu, zkuste místo toho například rozmístit několik magnetických květináčů nebo obrazů z živých rostlin a mechu. Tento moderní prvek nejen vypadá skvěle a svěže, má ale i nesporné výhody v podobě absorpce hluku, jeho zvlhčení, ochlazení přehřátých prostor a také prokazatelně snižuje koncentraci škodlivých látek. A fakt, že vám vaše vertikální zahrady v interiéru budou obdivovat i všechny návštěvy, to je takový příjemný bonus na závěr.

TIP: Netradičním doplňkem jsou obrazy z živých rostlin. Tato forma vertikální zahrady do bytu nebo kanceláře kombinuje minimalistický design a krásu přírody. Nejedná se přitom o nic náročného a složitého, můžete si navíc vybrat z několika variant. Záleží také na vašich preferencích a prostoru, jednotlivé rostliny můžete díky kovovým držákům flexibilně kombinovat a doplňovat. Pokud byste si obraz z živých rostlin chtěli objednat, podívejte se na web gardners-eshop.cz, kde najdete celou škálu těchto živých obrazů.